Mám ráda výzvy

Při šití mám ráda „volné ruce“. Jakmile jsem tlačena do určitého vzoru a barvy, stane se, že mi to prostě „nesedí“ a práce mi vůbec nejde. Dokonce se stalo, že jsem zakázku odmítla, prostě jsem nemohla….

Na druhou stranu mám ráda výzvy. Jsou vám zadány určité požadavky, něco co máte splnit. Tak trošku to bylo u dek, které jsem šila pro dvě malé slečny. Bylo požadováno dodržení určité barevnosti i vzoru, pro jednu víc romantiky, pro druhou méně barevnosti 🙂 .

Aplikaci se stromem a ptákem jsem už kdysi šila, ale v menší velikosti – jako nástěnnou dekoraci. A věřte, je rozdíl šít obraz o velikosti 50 x 70 cm a nebo deku velkou 140×200 cm. Ale jde to.

Nejdřív jsem dlouho kreslila jednotlivé dílky na „pavučinku“, na speciální materiál, který používám na aplikace. Každý lístek, každý kvítek i zobáček  se musí přenést na tento materiál a potom nažehlit a vystřihnout a zase nažehlit a naaplikovat. Mám úžasný šicí stroj s ještě úžasnějšími aplikačními stehy a tak jsem si hrála a aplikovala a hrála …

Aplikace byly na svém místě, ale zbývalo ještě došít okraj deky. A tak jsem sešívala čtverec ke čtverci. Ale bylo to takové, no … nebylo to prostě ono. A tak jsem znovu začala aplikovat. Kytka a zase kytka. Takhle je to určitě lepší…

Druhá deka mi dala víc zabrat. V jejím „vymýšlení“ mi dala zabrat. Když jste omezení třemi barvami a „aby to nebylo moc romantické“. A proč ty „dobré“ nápady nejvíc přicházejí v noci, rychleji než sen??? A proč mám takovou skleróru, že to do rána zapomenu? Ale nakonec ten nápad přišel – jarní rozkvetlá louka, to bude ono. Dodržím barevnost, použiji opět techniku aplikací a tím si budou obě deky podobné.

Trávu jsem vyřezávala jako volné křivky a s květy jsem si tentokrát trošku pomohla vyřezávacím plotrem. A zase hodiny a hodiny aplikování – stoličkovým, stonkovým i řetízkovým stehem.

Ještě zbývá naaplikované topy napnout na quiltovací rám a quiltovat. Opět meandry, které nepopřou vzor, pouze ho zvýrazní. A už jen olemovat a vložit značku Evape.

Teď už vím, že obě deky udělaly velkou radost, několikanásobnou. Babičce, která je věnovala vnučkám. Holčičkám, kterým vyzdobily jejich pokojíky. A mně, že jsem výzvu zvládla a pod mýma rukama vzniklo něco pěkného. Já to prostě potřebuju…

Aplikacemi posedlá, Eva – Evape