Také někdy máte ten pocit, že byste nejraději zalezli do kouta, zahrabali se hodně hluboko a schovali se před celým světem? Aspoň na chvilečku, abyste trošku vydechli a odpočinuli si? Někdy si „to něco“ prostě s člověkem trošku zahrává.

Zrovna dneska jsem propadla takové menší – popravdě větší – depresi. Poprvé tehdy, když jsem zjistila, že mi hacker napadl naše „vypiplané“ webové stránky a správce domény řekne: „Asi bude nejlepší všechno smazat a začít od znova, od začátku. UF UF UF. Konec, panika, zoufalství, slzy. Žádné webovky, nic nebude.

Podruhé, když máte na „šmíráku“ připravené Říjnové aktuality – krásné, barevné, tak jako podzimní listí. O tom, jak milujete barvy, jak se vám zdají barevné sny. Jenomže, kdepak je jim konec? Kdopak mi je schoval? Ten Němec nebo tady máme ty malé trpajzlíky hajzlíky (promiňte, ale já je fakt doma mám)?

No prostě, stálo to dneska zato.

Ale teď ta druhá část nadpisu.

Webovky se snad podaří zachránit a poslední záloha není až tak stará. Tak snad toho nebude tolik chybět.

A když je někdo trošku sklerotik a trošku lajdák, tak mu nezbude nic jiného, než napsat aktuality nové.

Ale nakonec je tu i místo pro ponaučení. Za prvé – zálohujte, zálohujte, zálohujte. A za druhé – aktuality mají být přece aktuální a ne čtrnáct dnů staré.

Nepropadejte panice, ani v tomto pošmourném a smutném podzimním počasí. Záleží jen na vás, co si z kterého dne vezmete.

Vaše Eva